Tímto projevem shrnuji to, co jsme již prokázali v tisících pořadů se statisíci platných zdrojů. Žádám vás, abyste tyto poznatky co nejdříve předali svým poslancům, všem svým voleným zástupcům, politikům a odpovědným osobám, protože každý z nás čelí existenční hrozbě. A to, co platí pro nejmenší jednotku naší společnosti, musí samozřejmě platit i pro velkou jednotku, stát. Dnes si procvičíme fraktální myšlení. Naše země podléhají stejným zákonům jako naše stromy a rostliny. Sledujeme-li očima silné hlavní větve stromu, zjistíme, že se v každé z nich opakuje celý strom. Obraz celého stromu se tedy stále opakuje - a to i v jeho dílčích částech - a sice stejného druhu. Strom jako celek je jakoby naše země nebo náš stát jako celek. Jednotlivá silná větev náš okres nebo kanton. Stále jemnější větvičky jsou v podobenství naše místní obce. Každý fraktál je vzor, v němž se celek odráží ve svých částech. V nejvzdálenějších rozvětveních tedy můžeme vidět své okolí a na samém konci větve můžeme …More

1Volej z plna hrdla, bez zábran; pozdvihni svůj hlas jako beraní roh a oznam mému lidu jejich přestoupení a domu Jákobovu jejich hříchy!
2Den co den se mě dotazují a mají zalíbení v poznání mých cest jako národ, který koná spravedlnost a neopouští právo svého Boha. Doptávají se mě na spravedlivá rozhodnutí, mají zalíbení v Boží blízkosti.
3Proč, když se postíme, ty to nevidíš, pokořujeme svou duši, a ty o tom nevíš? Hle, v den svého půstu si hledíte svých zájmů a utlačujete všechny své dělníky.
4Hle, postíte se jen ke sporům a hádkám a abyste bili ničemnou pěstí. Nepostěte se tak jako dnes, má-li být na výšině slyšet váš hlas.
5Což je toto půst, který si přeji, a den, kdy člověk pokořuje svou duši? Aby svěsil hlavu jako rákos a podestlal si pytlovinu a popel? Toto chceš nazývat postem a dnem, který je Hospodinu milý?
6Toto je půst, který si přeji: Rozvázat pouta ničemnosti, uvolnit řemeny jha a propustit utlačované na svobodu, zpřetrhat každé jho.
7Když budeš lámat hladovému svůj chléb …More

Oslovování kněží "Otče"
Dr. Taylor Marshall
Mt23:1-12
"Ale všecky skutky své činí, aby byli viděni před lidmi: Šíří modlitebny své, a rozšiřují podolky roucha svého, a milují nejvyšší příbytky na slavnostech, a přední stolice v školách, a pozdravují na trzích, a aby byli nazýváni od lidí: Mistře, Mistře. Ale nebuďte nazýváni Mistře, neboť jeden jest Mistr váš, a to Kristus; a vy všickni bratří jste. A žádného nenazývejte otcem na zemi, neboť jeden je váš Otec, který je v nebesích. Aniž se nazýváte pány, neboť jeden je váš Mistr, totiž Kristus. Ale kdo je mezi vámi největší, bude vaším služebníkem. A každý, kdo se bude vyvyšovati, bude ponížen; a kdo se poníží, bude povýšen."
Pokud se chystáte použít výše uvedenou pasáž k protestu proti titulu "Otec", musíte také protestovat proti ostatním titulům "rabín", "matka" a "učitel". Abychom byli důslední, musíme přestat používat následující slova a fráze: Mister (znamená "Mistr"), Ceremoniář, Maitre d', pán domu, Master seržant, magistrát …More

3Je-li však naše evangelium zahaleno, je zahaleno těm, kteří hynou.
4Jim, nevěřícím, bůh tohoto věku oslepil myšlení, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Krista, jenž je obrazem Božím.
5Neboť nehlásáme sami sebe, nýbrž Ježíše Krista, Pána, a sebe jako vaše otroky pro Ježíše.
6Neboť Bůh, který řekl: ‚Z temnoty ať zazáří světlo,‘ zazářil v našich srdcích, aby osvítil lidi poznáním Boží slávy v osobě Ježíše Krista.
7Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby přemíra té moci byla z Boha, a ne z nás.
8Ve všem jsme sužováni, ale nejsme vháněni do úzkých; býváme v nejistotě, ale nejsme zoufalí;
9jsme pronásledováni, ale nejsme opouštěni; jsme sráženi, ale nejsme ničeni.
10Stále nosíme na svém těle Ježíšovo umírání, aby byl na našem těle zjeven i Ježíšův život. 11Neboť my, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na našem smrtelném těle. 12Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život. 13Protože však máme téhož Ducha víry podle toho, co je …More

Duben 27, 2011
KDYŽ VŠECHNY PROSTŘEDKY SELŽOU
Věřit, když všechny prostředky selžou, je Bohu nesmírně milé a je nanejvýš přijatelné. Ježíš řekl Tomášovi: "Uvěřil jsi, protože jsi viděl, ale blahoslavení, kteří věří, ale neviděli" (Jan 20:29).
Blahoslavení jsou ti, kteří věří, i když neexistuje žádný důkaz o odpovědi na modlitbu, kteří beznadějně důvěřují, když všechny prostředky selžou.
Někdo dospěl na místo beznaděje – konce naděje – konce všech prostředků. Milovaný člověk stojí tváří v tvář smrti a lékaři mu nedávají žádnou naději. Smrt se zdá být nevyhnutelná. Naděje je pryč. Zázrak, za který jsme se modlili, se nekoná.
Tehdy přicházejí Satanovy hordy, aby zaútočily na vaši mysl se strachem, hněvem, zdrcujícími otázkami: "Kde je teď tvůj Bůh? Modlili jste se, dokud vám nezbyly žádné slzy. Postili jste se. Stáli jste na slibech. Věřil jsi."
Do vaší mysli budou vstříknuty rouhavé myšlenky: "Modlitba selhala. Víra selhala. Nepřestávejte se spoléhat na Boha – jen mu už nedůvěřujte. To se …More

1Toto vám, milovaní, píšu již druhý list, ve kterém připomínáním probouzím vaši čistou mysl,
2abyste pamatovali na slova předpověděná svatými proroky a na příkaz Pána a Zachránce, předaný vašimi apoštoly.
3Především vězte, že v posledních dnech přijdou s posměchem posměvači, kteří budou žít podle svých vlastních žádostí
4a budou říkat: ‚Kde je to zaslíbení jeho příchodu? Od té doby, co zesnuli otcové, všechno zůstává tak, jak to je od počátku stvoření.‘
5Je jim totiž skryté, neboť to chtějí, že nebesa byla od pradávna a země povstala z vody a skrze vodu slovem Božím,
6skrze něž také tehdejší svět zahynul, když byl zatopen vodou.
7A týmž slovem jsou nynější nebesa a země uschovány k ohni a střeženy pro den soudu a záhuby bezbožných lidí.
8Tato jedna věc ať vám není skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a ‚tisíc let jako jeden den‘. 9Pán neotálí s naplněním svého zaslíbení, jak si někteří myslí, nýbrž je k vám shovívavý, nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni …More

1Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, že on získává a křtí více učedníků než Jan
2— ačkoli Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci —
3opustil Judsko a odešel opět do Galileje.
4Musel však projít Samařskem.
5Přišel tedy do samařského města zvaného Sychar, blízko pozemku, který dal Jákob svému synu Josefovi.
6Tam byl Jákobův pramen. Ježíš, unaven cestou, se posadil u toho pramene. Bylo kolem poledne.
7Tu přišla samařská žena, aby načerpala vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“
8Jeho učedníci totiž odešli do města, aby nakoupili jídlo. 9Samařská žena mu řekla: „Jak to, že ty, ač jsi Žid, žádáš mne, samařskou ženu, abych ti dala napít?“ Židé totiž se Samařany nic společného neužívají. 10Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar a věděla, kdo je ten, který ti říká: ‚Dej mi napít‘, požádala bys ty jeho a on by ti dal živou vodu.“ 11Žena mu řekla: „Pane, nemáš ani vědro a studna je hluboká; odkud tedy máš tu živou vodu? 12Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tuto studnu dal …More

1Výskej, neplodná, ty, která jsi nerodila, propukni v radostný křik a jásej, ty, která ses nesvíjela bolestí, protože více bude synů opuštěné nežli synů provdané, praví Hospodin.
2Rozšiř místo svého stanu, roztáhni celty svých příbytků, nedrž se zpět! Prodluž svá lana a upevni své kolíky.
3Protože se rozhojníš napravo i nalevo a tvé potomstvo zdědí národy a osídlí zpustošená města.
4Neboj se, protože se nebudeš stydět, neostýchej se, protože nebudeš zahanbena. Neboť zapomeneš na hanbu svého mládí a na potupu svého vdovství již nevzpomeneš.
5Vždyť tvým manželem je tvůj Tvůrce, jeho jméno je Hospodin zástupů, a tvým vykupitelem je Svatý Izraele — nazývá se Bohem vší země.
6Neboť Hospodin tě povolal jako ženu propuštěnou a ztrápenou, ženu mládí, když byla zavržena, praví tvůj Bůh.
7Na malou chvíli jsem tě opustil, ale ve velikém slitování tě shromáždím.
Iz 54:1-7

12Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší skutky než tyto, neboť já jdu k Otci.
13A oč byste požádali v mém jménu, to učiním, aby byl Otec oslaven v Synu.
14Požádáte-li mne o něco v mém jménu, já to učiním.“
15„Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání.
16A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi na věčnost —
17Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude.
18Nezanechám vás jako sirotky, přijdu k vám.
19Ještě malou chvíli a svět mne již neuvidí, vy však mne uvidíte, protože já žiji a také vy budete žít. 20V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. 21Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.“ 22Juda, ne ten Iškariotský, mu řekl: „Pane, co se stalo, že chceš zjevovat sám sebe nám, a ne světu?“ 23Ježíš mu …More

16„Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a prostí jako holubice.
17Mějte se na pozoru před lidmi, neboť vás budou vydávat soudům, budou vás bičovat ve svých synagogách,
18dokonce před vladaře a krále vás budou vodit kvůli mně, jim i pohanům na svědectví.
19A když vás vydají, nestarejte se, jak nebo co promluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte promluvit.
20Vždyť to nejste vy, kdo mluví, ale Duch vašeho Otce, jenž mluví ve vás.
21Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a usmrtí je.
22A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. Kdo však vytrvá do konce, bude zachráněn.
23Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného; neboť amen, pravím vám, jistě nebudete hotovi s izraelskými městy, než přijde Syn člověka.“ 24„Učedník není nad učitele ani otrok nad svého pána. 25Stačí, aby učedník byl jako jeho učitel a otrok jako jeho pán. Jestliže hospodáře nazvali Belzebulem, tím spíše jeho čeleď!“ 26„Nebojte se jich …More

1Tehdy Duch Ježíše vyvedl do pustiny, aby byl pokoušen od Ďábla.
2A když se postil čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nakonec vyhladověl.
3Tu přistoupil Pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať se z těchto kamenů stanou chleby.“
4On však na to řekl: „Je napsáno: ‚Člověk nebude živ jen chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘ “
5Potom ho Ďábel vzal do svatého města, postavil ho na okraj střechy chrámu
6a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je napsáno: ‚Svým andělům přikáže o tobě, a na rukou tě ponesou, abys snad nenarazil nohou na kámen.‘ “
7Ježíš mu řekl: „Je také napsáno: ‚ Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.‘ “
8Pak ho Ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich slávu. 9A řekl mu: „Toto všechno ti dám, jestliže padneš na zem a pokloníš se mi.“ 10Tu mu Ježíš řekl: „Odejdi, Satane. Vždyť je napsáno: ‚Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.‘ “ 11A tehdy ho Ďábel opustil. A hle, andělé přistoupili a sloužili mu. …More

Katolická dogmatika - systematický přehled a věroučné cenzury
Přehled cenzur
Jednotlivé pravdy, obsažené v katolické dogmatice mají různý stupeň jistoty - jsou opatřeny tzv. cenzurou. Jsou následující stupně (uspořádáno od nejjistějších):
De fide – definovaná (vyhlášená) pravda víry, tzv. dogma (dogma je řecké slovo a znamená nauka či výnos, je to tedy pravda víry, o které je neomylným způsobem Církví řečeno – tj. koncilem, nebo samotným papežem bez koncilu, vyjímečně také „všeobecným hlásáním Církve“ –, že patří k nauce víry).
Sentencia fidei proxima (Sent. fidei prox.), doslovně „věta nejbližší víře“, je to, co by teoreticky mohlo být hned zítra vyhlášeno papežem za článek víry (Církev to vždy věřila, dokládá to písmo, tradice… ale ještě nebylo třeba to vyhlásit – třeba proto, že je to úplně jasné…).
Sentencia certa (Sent. certa) – nauka teologicky jistá. Nebyla sice vyhlášena za dogma, ale je to logický důsledek jiných dogmat a pravd, které jsou přirozeně poznatelné. Takže možno …More