Soud národů – (2020)

Poslední časy a Soud národů

Margaret C. Galitzin

13. května 2020

Nedávno jsem narazila na malou knížečku s názvem Los Ultimos Tiempos (Poslední časy), kterou napsal španělský odborník na Písmo svaté, P. Benjamin Sánchez (nar. 1905). (1) Tato krátká práce, která zkoumá veřejná i soukromá proroctví o Posledních časech, je pro naši dobu velmi zajímavá a významná. Je to zčásti proto, že si mnoho katolíků, kteří jsou ohromeni apostazí a hříchem dnešní doby, mylně myslí, že žijeme na Konci času, který bude bezprostředně předcházet Poslednímu soudu.

P. Sánchez na základě Písma svatého a proroctví, která jsou s ním v souladu, naší dobu správně začleňuje do časového rámce historie. Výsledky jeho studie potvrzují proroctví z Fatimy a Quita a také proroctví velkého mariánského proroka sv. Ludvíka Marii Grigniona z Montfortu, která hovoří o Velkém trestu, po němž bude následovat dlouhé období míru, kralování Krista prostřednictvím Panny Marie, nebo stručněji řečeno, vláda Panny Marie, o níž hovořil další prorok naší doby, prof. Plinio Corrêa de Oliveira.

Detail Posledního soudu – katedrála v Orvietu

Obecně vzato, Písmo svaté a soukromá proroctví, nad nimiž se P. Sánchez zamýšlí, nás varují před velkým trestem, který přijde na celé lidstvo, – Soud národů – jenž bude následován dlouhým obdobím míru a univerzální prosperity. Když používá vyjádření Poslední časy, zdůrazňuje, že se nevztahuje ke konci světa stvořeného Bohem. Svět ve velké všeobecné katastrofě, která přichází, nebude zcela zničen.

Zbytek lidstva, který přežije trest, bude proměněn a očištěn. S horlivostí pro slávu Našeho Pána a Naší Paní vybuduje lepší svět. Mnohá proroctví mluví o velkém vůdci poslaném Bohem, o prorocké postavě milované Naší Paní, postavě podobné Eliášovi, která povede tuto obnovu.

P. Sánchez poznamenává, že v době, která bude následovat: „bude Kristus kralovat od jednoho konce světa na druhý a položí všechny své nepřátele pod své nohy (1 Kor. 15:25), aby se mu podřídili.“

Jeho Církev bude slavně triumfovat na celé zemi. (2)

Čas konce nebo Poslední soud nastane teprve po tomto období Božího triumfu na zemi. P. Sánchez zdůrazňuje, že Velký trest a očištění světa by se neměly zaměňovat s Posledním soudem, protože Písmo svaté nám říká, že ani andělé v nebi neznají ten den nebo čas výše zmíněného.

To, co se v Písmu svatém a proroctví ohlašuje, a představíme to v sérii článků, není konec světa, ale to, co se nazývá Soudem národů, který nastane během Velkého trestu, jenž přijde na svět, který ztratil víru a těžce přestoupil všechny Boží zákony. Je to Trest, který nastane v naší době, jak předpovědělo Písmo svaté, a jasněji to bylo popsáno v různých schválených proroctvích.

Začněme tuto sérii tím, že se podíváme jen na několik citátů z Písma svatého (3), které potvrzují Trest nebo Soud národů, po němž následuje doba, kdy se očištěný zbytek bude obávat Hospodina a oslavovat jej.

Citáty z Písma svatého o Velkém trestu a očištěném zbytku

Izajáš prorokoval Poslední časy, kdy země zneuctěná svými obyvateli, bude zničena a zůstane pouze hrstka věřících:

Prorok Izajáš, Congonhas do Campo, Brazílie

„Hle, Hospodin vyplení zemi, zcela ji zpustoší; zohaví její vzezření, její obyvatele rozptýlí. Stejně dopadne kněz i kmán, otrok i jeho pán, děvečka i její paní, ti, kdo kupují i kdo prodávají, věřitelé i dlužníci, lichváři i jejich oběti.

Zem bude vypleněna, o všechno bude oloupena – takové slovo vyšlo od Hospodina! Zem chřadne, uvadá, celý svět vadne vyčerpán, vyčerpán je i výkvět národa. Země je poskvrněna svými obyvateli; neboť překročili zákony, na ustanovení nedbali a věčnou smlouvu zrušili.

To proto zemi hltá prokletí a její obyvatelé pykají; obyvatelé země mizejí, zbývají už jen nemnozí.“ (Iz 24:16)

Malý počet přeživších tohoto velkého trestu je předpovězen v obraze několika oliv, které se stále drží na stromě i poté, co se s ním třáslo:

„Toto se stane na zemi mezi národy – jako když se češou olivy, jako když po vinobraní zbudou paběrky.“ (Iz 24:13)

Důležité je poznamenat, že i když jich bude málo, nějací obyvatelé zůstanou i po Velkém trestu, což je rozhodujícím znamením, že to není konec světa.

Soud národů

Den Páně ohlášený v Knize Sofoniáš bude Soudem národů, kdy každý dostane spravedlivý trest a zbývající věřící povede „vyvolený (čistý) ret“, aby všichni mohli sloužit Hospodinu a vzdávat mu slávu:

Zničení Babylonu se stalo archetypem všech Božích trestů

„Blízko je ten veliký Hospodinův den, blízko je a rychle se blíží! Slyš! ...Ten den bude den zuření, den úzkosti a sevření, den zkázy a pohromy, den chmury a temnoty, den mračna a setmění... Tehdy sevřu lid úzkostí, aby jak slepci tápali, protože proti Hospodinu hřešili. Krev se z nich vyřine jako hlína a vnitřnosti jak lejna!“ (Iz 1:14-17)

„Toto je můj soud: Posbírám národy, shromáždím království a vyliji na ně svou prchlivost, všechnu svou rozpálenou zlost. Ano! Žár mé žárlivosti pohltí celou zemi! Tehdy dám národům čisté rty, aby všichni vzývali jméno Hospodin a společně mu sloužili.“ (Iz. 3:8-9)

Obnovený svět, nikoliv poslední časy

Zachariáš předvídá Velký trest, který přijde na zemi, kde zůstane pouze třetina lidí. Ti však budou zkoušeni a očišťováni a budou vzývat jméno Hospodina:

„V celé zemi, praví Hospodin, budou dvě třetiny vyhlazeny a pomřou, takže v ní zůstane jen třetina.

I tu třetinu, ale zavedu do ohně. Přetavím je, jako se taví stříbro, protříbím je, jako se tříbí zlato. Budou vzývat mé jméno a já je vyslyším. Řeknu: »To je můj lid« a oni odpoví: »Náš Bůh je Hospodin!«“ (Zach. 13:8-9)

To by mělo stačit k tomu, abychom si ukázali, že všeobecný Soud národů, což bude něco, co všichni uvidí a zakusí, není Posledním soudem, který přijde až na konci světa.

pokračování příště

Poznámky:

1) Rektor semináře v Zamoře a kanon v katedrále v Zamoře. Byl plodným autorem na téma Písmo svaté, čtyři poslední věci, komunismus a propagátorem pobožnosti k Naší Paní a modlitby růžence.

2) Dp. Benjamín Martin Sánchez, The Last Times: Public and private Prophecies, anglický překlad André Marie González, TOP, 1. vyd., „Imprimatur: biskup Euardus Zamorensis, 1968, str. 9.

3) Další odkazy na Písmo svaté, které P. Sánchez cituje, jsou následující: O zbytku, který se po trestu obrátí: Iz 6: 11-13, Iz 66: 15-16,19,21, 2 Pet 3:10-13; O obrácení zbývajících Židů vf posledních časech: Ozeáš 3:5, Makab. 2:7, Deut. 4:30, Is 4:3, Sof. 3:13; O Soudu národů: Sof. 1:8-9, 13.

Poslední časy: Obrácení Židů a dny trápení

Margaret C. Galitzin

8. června 2020

V minulém článku jsme se podívali na některé pasáže ze Starého zákona, které předpovídaly poslední časy předtím, než nastanou časy konce neboli konec světa, který se uzavře Posledním soudem. Avšak trest známý jako Soud národů bude označovat počátek posledních časů. Tehdy na zemi zůstane jen zbytek lidí a ten nastolí období míru, kdy bude katolická Církev vítěznou.

Prorok Jeremiáš

Dnes pokračuji dalším textem ze Starého zákona, který to potvrzuje. V knize Jeremiáš (1) Hospodin skrze svého proroka ohlásil: „Hospodin řve na výsostech, burácí z příbytku své svatosti ... křičí jako ti, kdo víno lisují, na všechny, kdo žijí na zemi ... neboť Hospodin obžaluje národy: soudí se s každým smrtelníkem a ničemy dává napospas meči. Tak praví Hospodin.

Tak praví Hospodin zástupů: »Hle, od národu k národu se šíří neštěstí, od nejzazších konců světa se zvedá vichr veliký « ... nikdo je [zlé] neopláče, nikdo je neposbírá ani nepohřbí; zůstanou ležet jako hnůj na zemi.“ (25:30–33)

Mnozí budou potrestáni a zůstanou „ležet jako hnůj na zemi“. Jestliže zlí zůstanou ležet nepohřbení, nebude to tedy konec světa. Protože při Posledním soudu, kdy budou všichni lidé vzkříšeni, a Bůh bude soudit celé lidstvo, půjde následně každý na své konečné místo – do nebe nebo do pekla.

Navíc prorok Jeremiáš končí tím, že konkrétně zmiňuje epochu, kdy tyto věci nastanou: „Hle, Hospodinova vichřice – jeho hněv už zuří! Na hlavy darebáků snáší se vichr bouřlivý! Hospodinův planoucí hněv se neodvrátí, dokud neprovede a nesplní, co ve svém srdci usoudil. V nadcházejících dnech tomu porozumíte.“ (30:23–24) (2)

Mnohé národy budou během Soudu národů vyhlazeny

Dobou, kdy „tomu porozumíte“, je naše doba. Veliký trest zmiňovaný v knize Jeremiáš, bude Soudem národů. A při tomto soudu národy zmizí, jak řekla Naše Paní třem dětským pasáčkům ve Fatimě. To však není konec světa. Musí přijít doba, kdy lid, který zůstane na zemi vzdá slávu Našemu Pánu a Naší Paní a nastolí vládu Panny Marie, jak to předpověděl velký prorok ze 17. století, sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu.

Tento bod zdůrazňuji, protože jsem četla „věrohodná“ slova různých jinak dobře informovaných tradicionalistických kněží a autorů, že se blížíme času konce a příchodu Antikrista atd. To není pravda.

Souhlasím s tím, že zde před trestem, který zahájí poslední časy, může být předchůdce Antikrista. Nejen, že je to možné, je to velmi pravděpodobné. Kdo by zpochybňoval, že posledních sedm papežů – kteří klamali tolik katolíků po více než půl století – vytvořili jako celek, typ předchůdce Antikrista, který oklame mnoho věřících na konci času?

Protože jsme však ještě nestáli před strašlivým předcházejícím trestem a nepoznali jsme období míru, kdy bude Kristus vládnout ve společenském i náboženském řádu na zemi, nenacházíme se v časech konce. Jsme v době, která předchází posledním časům, kdy v jistou chvíli bude naplněn pohár Božího hněvu a Jeho meč dopadne na svět.

Prof. Plinio nás varoval, že „bychom měli být na tuto chvíli připraveni, a měli bychom být připraveni adorovat Boží svatost, když trestá. Bude trestat proto, že je Svatý a nemůže tolerovat říši zla, v níž žijeme. Jeho nenávist k tomuto zlu odhalí Jeho svatost.“

Ti, kteří jsou na tuto chvíli připraveni, se stanou budovateli vlády Panny Marie.

Proroctví o obrácení Židů

P. Sánchez citoval text sv. Lukáše a potvrdil, že nastane obrácení Židů po Velkém trestu a před koncem světa.

Sv. Lukáš napsal: „Běda ženám v požehnaném stavu i kojícím v ony dny! Neboť bude veliké soužení na zemi a soud hněvu nad tímto lidem. Budou padati pod ostřím meče, budou odváděni do zajetí mezi všechny národy a Jerusalem bude šlapán pohany, dokud se nenaplní čas pohanů.“ (21:23–24) (3)

Zkáza Jeruzaléma v roce 70

P. Sánchez poznamenal, že Boží hněv, který dopadne na Izrael, má trojí účinek, přičemž první dva se již naplnily.

Prvním je bídná smrt mečem, která se odehrála v roce L.P. 70, kdy byl Jeruzalém obléhán římskými armádami pod vedením Tita. Josephus Flavius nám převyprávěl, že během obléhání zemřel milion Židů a 97 000 jich bylo zajato a rozptýleno mezi národy.

Druhým je, že se Židé stali národem bez vlastní země a jsou rozprášeni mezi všemi národy. To trvá až do dnešních dnů, protože i když se v roce 1948 umožnilo, aby se Izrael stal židovským státem, nikdy nenastalo mírové držení této země, protože Židé jsou v neustálém boji s Palestinci a jinými arabskými zeměmi, které si nárokují totéž území. A tak byl během více než 70 let zpochybňován nárok Izraele na toto území.

Třetím účinkem je usazení jejich nepřátel v Jeruzalémě, dokud se „nenaplní čas pohanů“. Co znamená vyjádření „čas pohanů“? P. Sánchez vysvětloval: „Slova Pána Ježíše Krista nepochybně odkazují na slova proroka Ezechiela: „Kvílejte: Ach ten den! Neboť je blízko onen den, Hospodinův den blíží se. Den zahalený oblaky – přichází čas pro národy!“ (Ezech. 30:2–3)

Izrael si 70 let nárokuje, že je státem, ale Arabové mu nikdy nedovolili mírové držení této země, což tento nárok rozbíjí – nahoře, Palestinci ve střetu s izraelskými silami poblíž dnešní hranice – dole, izraelští vězni zajatí syrskými jednotkami v roce 1973

„Určitě to znamená počátek nové éry, která bude charakterizována nedostatkem víry ve světě, oddělení a odpadnutí lidí od Boha. Fillion, znalec Písma svatého, to také komentuje: »Je to doba, v níž dá Bůh volný průchod Svému hněvu vůči celému pohanskému světu. «“ (4)

To znamená, že je to doba, kdy Bůh potrestá národy za revoluci, která začala humanismem, renesancí a protestantskou revoltou a skončí po Trestu.

Další proroctví o obrácení Izraele je v epištole sv. Pavla Římanům (11): „Nechci totiž, bratři, abyste neznali toto tajemství – abyste nepokládali sami sebe za moudré – že totiž slepota padla na část izraelského národa, dokud by pohani v svém celku nevstoupili (do Církve), a tak veškerý izraelský národ nedošel spásy, jak je psáno...“ (5)

Jaký je smysl slovního obratu „dokud by pohani v svém celku nevstoupili“? P. Sánchez dovozoval, že tento slovní obrat se rovná slovům „dokud Víra nepřijde ve své plnosti“, tj. tehdy, až všichni ti pohané, které se Bůh rozhodl „získati pro své jméno“ vytvoří věřící lid. (Skutky apoštolů 15:14) Bude to doba po velkém Trestu, kdy se všechny národy vrátí k Víře a vybudují před koncem světa nové křesťanstvo.

Čas trápení

P. Sánchez se zabývá proroctvími Naší Paní a světců, která hovoří o Velkém trestu, po němž následuje období míru, kdy bude na zemi znovu nastolena společenská vláda Krista. Ještě před tím však zkoumá Nový zákon. S krátkým komentářem nám prezentuje „některé texty evangelia, které se podle všeho vtahují k posledním časům“. Nezahrnuje texty, u nichž je jasné, že se vztahují ke konci světa. (7)

Středověká tapisérie ukazuje sv. Jana, draka se sedmi hlavami a šelmu z moře

Z důvodu stručnosti jen zmíním titulky a názvy kapitol textů, které cituje: Časy trápení, Mt 24, Mk 13, Lk 21; Velké soužení, Mt 24:21–24, Mk 13: 19–22, Lk 21:25–26; Podobenství o fíkovníku: Mt 24:32–35; Mk 13:28–31, Lk 21:29–33; Napomenutí k bdělosti: Lk 17:26–30; 21:34–36, Lk 21:20–21, 2 Pet 3:10–12; Proroctví apoštolů: 1 Tes 5:1–3, II Tes 2:1–12; 1 Tim 4: 1–2; II Tim 3:1–5; 4:2–42 Pet 2:1–2, 3:1–13; 1 Jn 2:18–23, 2 Jn 1:7, Jud 1:8, 12–21. (8)

P. Sánchez na závěr říká, že by mohl citovat texty ze Zjevení sv. Jana, ale že považuje za dostatečné říct, že tato kniha představuje obrázek strašlivých katastrof a bojů, které budou hýbat světem až do Kristova vítězství a konečného pádu všech Jeho nepřátel.

Řekl: „Šelma z Apokalypsy, která je vládou zla, bude šířit své omyly. Je to vtělení mocností, které bojují proti Božímu království, vtělení Antikrista, „draka se sedmi hlavami“ (Zj 12:3). Je to tentýž Satan, který chce zničit Boží plány, a ačkoliv mu Bůh dovolí vést válku proti Jeho svatým a křesťanům, a zdánlivě je porazit, nepochybně přijde chvíle, kdy bude Satan spoután a nastane období míru. (Zj 20:1–3)“

pokračování příště

Poznámky:

1) Benjamín Martin Sánchez, The Last Times: Public and Private Prophecies, TOP, 1. vydání, Imprimatur: biskup Eduardus Zamorensis, 1968, str. 14

2) tamtéž

3) tamtéž, str. 14–16

4) tamtéž, str. 15

5) tamtéž, str. 29–30

6) tamtéž, str. 30

7) tamtéž, str. 14

8) tamtéž, str. 17–28

9) tamtéž, str. 27–28

Hildegarda z Bingenu a její vize posledních časů

Margaret C. Galitzin

19. června 2020

Poté, co P. Benjamín Martin Sánchez názorně ukázal, že Písmo svaté varuje lidstvo ohledně Soudu národů, který bude velkým trestem, jež dopadne na celé lidstvo, a po němž bude následovat období míru a obnovy svaté Církve (zde a zde), cituje dále proroctví různých světců a svatých osob, jejichž vize a zjevení tato varování potvrzují.

Sv. Hildegarda přijímá zjevení z nebe, přihlíží mnich Volmar

První, na které se podíváme, je proroctví sv. Hildegardy z Bingenu (1098–1179). P. Sánchez cituje její popis posledních časů:

„Pak bude strach z Boha zcela odvržen a nastanou zuřivé a kruté války nemající obdoby, kdy v těchto válkách padne za oběť mnoho lidí a mnohá města se promění na hromady suti... kdy společnost bude zcela očištěna těmito souženími... kdy se lidé plně vrátí k praktikování spravedlnosti ... Protože po zpustošení bude následovat útěcha... když nový Zákon nahradí starý Zákon.“ (1)

V budoucnosti tedy vidí velký trest národů a pak období, kdy se lidstvo vrátí k praktikování spravedlnosti, což se shoduje s naším chápáním vlády Panny Marie.

V jednom ze svých proslulých děl, Scivias (zkráceně Scito vias Domini neboli „Poznej cesty Páně“) předkládá sv. Hildegarda podrobnější výčet tohoto zničení, po němž má následovat útěcha. (2)

Abatyše Hildegarda začala psát Scivias v roce 1142, když byla ve věku 42 let hlasem z nebe instruována, aby zaznamenala tyto prorocké vize, které zakoušela již od dětství. Její zpovědník a duchovní vůdce, mnich Volmar, ji nařídil uposlechnout hlas, který dle jeho soudu pocházel z nebe. Později obdržela schválení od sv. Bernarda z Clairvaux a podporu od papeže Evžena III. na synodě v Trevíru (147–1148).

Scivias sv. Hildegardy

Ve Scivias [česky vyšlo jako Cestyvěz – pozn. překl.] předložila popis dějin od Stvoření až po Polední soud, v němž uvedla výčet řady zel, která musí přijít před Posledním soudem. Ve vizi 11 hovoří o posledních dnech, kdy křesťanstvo upadá prostřednictvím „pěti zběsilých epoch“, které nastanou po její době a budou následována velkým vítězstvím svaté Církve vedené „nevinným“. Teprve potom přijde Antikrist a konec světa. (3)

Při popisu této vize jmenuje pět šelem, které symbolizují budoucí epochy světové historie, přičemž každá šelma naznačuje povahu dané epochy a jejich vzpurných vládců. Zde je její popis vize:

„Pak jsem pohlédla k severu [který symbolizuje zlo] a hle! Stálo tam pět šelem. Jedna byla jako pes, ohnivý ale ne žhnoucí; další byla jako žlutý lev; další jako sinavý kůň; další jako černé prase a poslední jako šedý vlk. Byly obrácené k západu [symbolizujícímu nebe]. A na západě se před těmi šelmami objevila hora s pěti vrcholy a z jícnu každé šelmy se napínalo lano k jednomu z vrcholů hory. Všechna lana byla černá kromě toho, které vycházelo z jícnu vlka a bylo zčásti černé a zčásti bílé.“ (4)

„Pět zběsilých epoch pozemské vlády“

První z těch „pěti zběsilých epoch pozemské vlády“, jak je nazývá, je „jako pes, ohnivý, ale ne žhnoucí, protože toto období stvoří lidi s kousavou povahou, kteří se dle vlastního mínění zdají ohniví, ale nežhnou Boží spravedlností.“

Druhá epocha je symbolizována „žlutým lvem, protože toto období bude muset strpět válečnické lidi, kteří vyvolají mnoho válek, ale přesto si myslí, že v sobě mají spravedlnost Boží. Tato království začnou slábnout a vyčerpávat se, jak ukazuje žlutá barva“.

Rupertsbergský kodex Scivias zkompletovaný v roce 1175

Třetí epocha je „sinavý kůň, protože tyto časy vytvoří lidi, kteří se utápějí ve hříchu ... a pak tato království ztratí svou ruměnou sílu a zesinají strachem ze zničení a jejich srdce se zlomí.“

Čtvrtá epocha je „jako černé prase, protože tato epocha bude mít vůdce, kteří pošpiní sami sebe bídou a rochněním se v bahně nečistoty. Budou přestupovat Boží zákon smilněním a dalšími zly, a budou spřádat tajné plány, jak se odchýlit od svatosti Božích přikázání.“

A nakonec, poslední epocha „je jako šedý vlk. Protože tyto časy budou mít lidi, kteří se drancují navzájem, okrádají mocné a šťastné. A v těchto střetech se neprojeví ani jako černí, ani jako bílí, ale jako šedí ve své prohnanosti. A rozdělí a přemůžou vládce oněch říší. A pak přijde doba, kdy budou mnozí chycení do pastí, a omyl omylů vzejde z pekla k nebi. A tehdy budou děti světla lisovány ve vinném lisu mučednictví a nezapřou Syna Božího, ale odmítnou syna záhuby, který se bude pokoušet prosadit svou vůli pomocí ďábelského umění.“ (5)

Pět vrcholů a pět lan

Proroctví pak nabývá na zajímavosti. Z jícnu každé z prvních čtyř šelem se napíná černé lano k jednomu z vrcholů hory, což symbolizuje moc tělesné touhy. Z jícnu vlka, který reprezentuje poslední období, však jde lano, které je černobílé.

Protože v té době budou existovat mnozí, kteří jsou velmi zlí, ale také z tohoto směru přijdou ti, „kteří jsou bílí díky spravedlnosti“.

Pět šelem reprezentuje pět epoch

A ti druzí zmínění budou „vzdorovat synu záhuby prostřednictvím vroucích divů“, zvláště pak „poctivý člověk spravedlnosti“. Sv. Hildegarda předpovídá „nevinného“, který „bude rozohněný jako horké uhlí proti tomu, který ve svých činech klame“. Tento prorocký vůdce bude „v očích Božích povznesen jako jasná jiskra a jasné světlo a planoucí pochodeň. A tak, když v sobě nese nejsilnější a nejčistší díla, obléká je jako silný náprsník a ostrý meč, odhání neřest a přináší ctnost.“ (6)

Po této epoše, která skončí vítězstvím spravedlivých vedených nevinným, nastane nové období, kdy „Církev ve své spravedlnosti bude zářit až do doby Antikrista.“

Kontrarevoluční kontext

Pro ty, kteří pohlížejí na historii v revoluční a kontrarevoluční linii, jak ji vytyčil prof. Plinio Correa de Oliveira, ukazují proroctví sv. Hildegardy na vítězství nad revolucí, k němuž povede muž s prorockým posláním. Po vítězství kontrarevoluce započne nové období, kdy bude Církev znovu obnovena ve své dřívější nedostižnosti, ve vládě Panny Marie předpověděné ve Fatimě a v Quitu.

Zdá se mi, že těch pět šelem, které signalizují epochy historie, by mohly reprezentovat čtyři revoluce, které svého vrcholu dosáhnou v páté, v epoše vlka. Nemohl by ohnivý pes, který stvoří „lidi s kousavou povahou, kteří se dle vlastního mínění zdají ohniví, ale nežhnou Boží spravedlností“ reprezentovat protestantskou revoluci z 16. století? Její zlí hereziarchové zajisté hořeli přesvědčením o vlastní ctnosti, ale postrádali spravedlnost před Božím zrakem.

Svatyně s ostatky sv. Hildegardy, Eibingen, Německo

Druhá epocha symbolizovaná žlutým lvem je časem války a revolucí, které spouštějí úpadek království. Mohlo by to značit Francouzskou revoluci, která měla za cíl zničit monarchie a zavést rovnost ve vládě.

Třetí epocha sinavého koně, doba, která „vytvoří lidi, kteří se utápějí ve hříchu“, vyvolává vzpomínky na čtvrtého jezdce Apokalypsy, jehož jméno je Smrt, jedoucího na sinavém koni a v jeho doprovodu je říše mrtvých (Apok. 6:8). Toto by se docela dobře dalo vykládat jako třetí revoluce, komunismus, který přiměl národy „ztratit svou sílu a zesinat strachem ze zničení“.

Černé prase čtvrté epochy dobře vystihuje tribalismus v lesích a městech. Revoluce hippies z 60. let 20. století byla jejím důležitým mezníkem. Vůdci hippies se „rochnili v bahně nečistoty, přestupovali Boží zákon smilněním a dalšími zly, a spřádali tajné plány, jak se odchýlit od svatosti Božích přikázání“.

Nakonec se dostáváme do epochy šedého vlka, kde prohnané lži páté revoluce neboli magie vedoucí k satanismu klamou tolik lidí. V této době však povstane síla dobra vedená „nevinným“, vůdcem s prorockým posláním, který zázračným způsobem přemůže zlé.

Toto tedy bude počátek vítězství Naší Paní, kdy „Církev ve své spravedlnosti bude zářit až do doby Antikrista“.

A tak vidíme, že proroctví sv. Hildegardy, která potvrzují Písmo svaté, také předpovídají poslední časy, po nichž bude Církev a společnost oslnivě zářit před koncem světa.

pokračování příště

Poznámky:

1) Benjamín Martin Sánchez, The Last Times: Public and Private Prophecies, TOP, 1. vydání, Imprimatur: biskup Eduardus Zamorensis, 1968, str. 14, str. 58, P. Sánchez bohužel neposkytuje zdroj své citace. Toto proroctví je však úplně doloženo slovy, která sv. Hildegarda z Bingenu o posledních časech napsala ve svém proslulém díle Scivias.

2) Hildegarda z Bingenu, Scivias, překl. Matka Columba Hart a Jane Bishop, NY, Paulist Press, 1990.

3) tamtéž, Poslední dny a pád Antikrista, str. 493–494

4) tamtéž

5) tamtéž, str. 494–495

6) tamtéž, str. 495–496

Zdroj: Tradition In Action

Překlad: D. Grof

Proroctvo ctihodnej Terézie Neumannovej: Súd nad národmi. Dám svoje požehnanie Slovanom a Slovania, …

Soud národů – IV (2020) – gloria.tv