TerezaK, treba si prečítať pozorne ten článok. Píše sa v ňom, že autor filmového dokumentu účelovo zostrihal a potom pospájal viacero rozhovorov s pápežom, aby mu vyšiel výsledok aký si želal. Je to podobné, ako by som tvrdil, že Sväté Písmo navádza ku samovražde. Najskôr by som otvoril na mieste, kde je napísané :
“ Potom Judáš odišiel a obesil sa.”
A ďalej by som na druhom mieste čítal : “ Choď a urob aj ty podobne”

DOKÁŽOU SI VŮBEC NĚKDO Z JEHO TZV. ZASTÁNCŮ UVĚDOMIT, CO TO ZNAMENÁ PRO SOCIÁLNÍ POLITIKU, PRO OSVOJOVÁNÍ DĚTÍ!!! VÁM JE JEDNO, ŽE TYTO PÁRY BUDOU PRVNÍ, KTERÉ SI CHTĚJÍ ADOPTOVAT NEVINNÉ DĚTI, KTERÉ ZŮSTALI ODHOZENÉ V DĚTSKÝCH DOMOVECH A MAJÍ PRÁVO A TOUŽÍ PO LÁSKYPLNÉ NORMÁLNÍ RODINĚ?
JAK MÁ TAKOVÁ RODINA VŮBEC VZNIKAT NEBO BÝT V DNEŠNÍ DOBĚ ZACHOVÁNA?

TY OHAVNOSTI, SI RADĚJI ANI DOPODROBNA ČÍST NEBUDU: JE TO POUŽITÝ TOALETNÍ PAPÍR, V KTERÉM NEMÁM VE ZVYK SE PŘEHRABOVAT. JESTLI NĚKDO POTŘEBUJE ČÍST, A´T SI TO ZNOVU POZORNĚ PŘEČTE:

TATO VĚTA STAČÍ ÚPLNĚ ZA VŠECHNO: Vaše řeč ať je Ano, Ano a Ne, Ne. Neexistuje žádné ALE. PAPEŽ NEMŮŽE ŘÍCI VYZNÁVÁM VĚROUKU ALE! - Pak tedy věrouku vůbec nevyznává. Tam není žádné ale.
Papež takto nemůže mluvit, musí dávat pozor na každé slovo, které vypustí do eteru. Nemůže dopustit, aby si každý vysvětloval jeho slova různě. Nebo dlat, že ot mylsel jnak.
radiovaticana.cz/clanek.php?id=31823
“Odjakživa jsem hájil věrouku. Je zajímavé, že onen zákon o homosexuálním manželství – mluvit o homosexuálním manželství je ovšem rozporuplné...”

On se ale jako heretik a bludár nepřizná, že jím je. Aby mohl, co nejvíce duší natahat do pekla. On ví, že kdyby na své herezi trval, byl by nazván heretikem, ale on pracuje úplně jinak: řekne blud, doslova ROUHAČSTVÍ, ale pak se rychle uhne a stáhne se, že on to tak nemyslel. Ale tím vyslovením hereze už nahlodá svědomí dušiček, které za ním ochotně jdou.
To pro hříšníka jako: kdyby člověku, který spadl do kanálu zavřel poklop a řekl: všechno je ok, jemu se tam líbí, vše je v pořádku, naskákejte všichni na poklop, ještě si tam poskočte.
To není vůbec žádná pomoc, pro hříšníka, ke světlu, K Bohu, ta jeho tvrzení.

TerezaK, dúfam,že ti to už bude stačiť.
Tým červeným písmom sú vety, ktoré povedal pápež.

Práve v tomto kontexte pápež vo filmovom spracovaní hovorí: „Homosexuálne osoby majú právo byť v rodine. Sú Božími deťmi, majú právo na rodinu. (...) Nikoho nemožno vyhadzovať z rodiny, ani mu pre to strpčovať život.“ V pokračujúcich vetách originálneho interview s Valentinou Alazraki, ktoré sa do filmu už nedostali, pápež dokonca ešte vyslovene upozorňuje: „A to neznamená, že mienim schvaľovať homosexuálne akty, ani najmenej.“

To je najviac smutné u vás a zároveň aj smiešne,že furt sa točité či to povedal alebo nie a pri tom aj tak je jasné, že to povedal a chcel to aj dobrovoľné a vedome už roky podporoval a sa k tomu priznal. Po ďalšie krutite sa furt dookola pri tom jednom,ale od kedy nastúpil urobil obrovské rozkoly v Cirkvi a širil aj šíri plno herezy a bludy. Už keď vás neprebudilo s amazonskou synodou a s modlou pačamamou a ďalšie ohavne veci tak už vám niet pomoci.

Asi Naposledy jsem z něj citovala zde:
Boží slovo na den 23.10. A.D.2020 23. říj

USCAE, možná by to šlo i duchovně, sv.přijímání, Ti, kteří nemají dar víry být v katolické Církvi, např. protestanté, nevím. Rozhodně v Nebi nejsou jen ti, kteří na zemi byli členy katolické Církve, ale mimo Církev není spásy, znamená: každá, kdo je spasen je zachráněn díky zásluhám v katolické Církvi: oběť Pána Ježíš, Panny Marie, svatých, milostmi atd..

"Mimo Církev katolickou může být spasen, kdo žije mimo ni bez vlastní viny, hledá upřímně pravdu, plní svědomitě vůli Boží, jak ji poznává a je posvěcen milostí Boží. Tak může být spasen i jinověrec, ano i člověk nepokřtěný. Hřích dědičný může mu být odpuštěn křtem krve nebo křtem žádosti (čl.40). Těžký hřích osobní může mu být odpuštěn tomu i onomu dokonalou lítostí (to je lítostí z lásky k Pánu Bohu). Všem těmto však chybí mnoho prostředků, aby došli spásy snáze a jistěji.

Nemůže být spasen, kdo do Církve katolické nenáleží vlastní vinnou.

Je povinností naší lásky k bližním, abychom jiným pomáhali ke vstupu do katolické církve. Máme se proto k nim chovat snášenlivě, a zdržovat se všeho, co by je právem zarmucovalo, uráželo a tím více odpuzovalo, Zvláště pak se za ně máme mnoho modliti, obětovat mše sv., sv.přijímání a přinášet za ně různé oběti, abychom jim vyprosili milost pravé víry." čl.26 Katechismus Tomáškův